Každý náš odjezd na dovolenou vypadá úplně stejně. Jako bychom odjížděli přes kopírák. Ať jedeme v zimě na hory nebo v létě k moři, pokaždé se věrně opakují úplně stejné situace.

Tedy:

 

  1. Vybíráme destinaci – poslední roky jsem dost statečná a snažím se vybrat dovolenou tak, abych si tam i já trochu odpočinula.

 

  1. Týden před odjezdem začínám snášet věci na jedno místo, sepisuju si seznamy a podnikám výsadky do obchodů, kde dooblékám podle plánované destinace „nadšené“ synky.

 

  1. Manžel se snaží dohnat resty v práci. Pracuje hodně, domů se vrací pozdě s image zoobie a ráno brzo odjíždí. O dovolenou nejeví velký zájem.

 

  1. Snažím se koordinovat hlídání psa, zdravotnické posudky od paní doktorky pro syny, kteří hned po návratu z dovolené odjíždějí na tábor. Vyzvedávám celé rodině léky na alergii – letos se seznamuji i s e-receptem a vyhlašuji to vynálezem roku!

 

  1. Manžel si udělá pracovní „výlet“ na Moravu = 2 dny mimo domov. Ale ještě před tím si samozřejmě stihne dát do servisu kolo ;-).

 

  1. Uklízím celý dům – ano – ráda odjíždím a vracím se do čistého (paní na úklid má měsíc dovolenou, nemyslete si, že jsem celý rok až tak skvělá ;-))

 

  1. Zkouším dětem holínky a nadšeně je chválím, že jim o moc nevyrostla noha!

 

  1. Kupuji dárky pro paní učitelky. Vánoce i konec školního roku jsou vždy výzva, kdo ví, co je potěší?!

 

  1. Polituju svého muže, je unavený, bez nálady a definitivně bez smyslu pro humor (kolo ze servisu, si ale vyzvednout stihl), současně žehlím prádlo, které to ale ani nepotřebuje – zřejmě mi definitivně hráblo!!!

 

  1. Stihnu jít ještě naposledy cvičit, po tom úklidu se totiž nemůžu hnout a doufám, že mi to aspoň trochu napraví záda.

 

  1. Vděčně děkuji mamince se ségrou, že koupí dětem poslední den školy zmrzlinu.

 

  1. Raduji se s dětmi z vysvědčení – cítím tu úlevu všech, že jsme přežili a zakončili další školní rok – v duchu dojatě děkuji paní učitelkám za vše, jejich práce si moc vážím! Doopravdy!

 

  1. Manžel po poledni přijíždí v obytném autě, usedá opět k práci a já s dětmi stěhuji naši domácnost do „bydlíka“. Starší syn pak seká trávu, snažím se ignorovat jeho kecy!

 

  1. Manžel pracuje do noci, ale nakonec konečně jdeme spát.

 

  1. Vstáváme. Už je to tady, manžel nadšeně, plný energie, dobré nálady a humoru vaří snídani, na rukou mě nosí a šipkou vskakuje za volant „bydlíka“, my ostatní sotva stačíme naskočit k němu.

 

  1. Na první benzínce si manžel kupuje Colu a tím pokaždé definitivně začíná naše dovolená! Máme před sebou dva týdny spolu.

 

  1. Uf!

 

Držte nám palce, ať jsou aspoň trochu pohodové ;-)….